Somatic Experiencing (SE) je tělesně orientovaný přístup vytvořený americkým psychologem a biofyzikem Peterem A. Levinem. Je zaměřen na práci s traumatem a stresem a věnuje zvláštní pozornost tělesným vjemům, autonomním reakcím, pohybu a postupným změnám prožívání.

Ve Feline Activities není Somatic Experiencing používáno jako terapie kočky ani jako veterinární či behaviorální diagnostická metoda. Některé jeho koncepty, zejména model SIBAM, jsou metodicky adaptovány jako rámec pro strukturované pozorování interakce člověka a kočky.

Somatické prožívání

Somatic Experiencing obrací pozornost k tomu, jak se zkušenost projevuje nejen prostřednictvím myšlenek a slov, ale také prostřednictvím tělesných vjemů, pohybu, behaviorálních reakcí, emocí a dalších složek zkušenosti.

Levine při práci s traumatem zdůrazňuje zejména sledování tělesných reakcí a práci s nimi v malých, zvládnutelných krocích.

Mezi pojmy spojované se Somatic Experiencing patří například titrace (titration) – práce s malými částmi intenzivní zkušenosti – a pendulace (pendulation), tedy pohyb pozornosti mezi stavy nebo zkušenostmi spojenými s větší a menší mírou aktivace.

Tyto koncepty vznikly v kontextu terapeutické práce s lidmi. Jejich případné využití ve Feline Activities proto vyžaduje jasné oddělení původního terapeutického významu od metodické práce s pozorováním kočky.

Model SIBAM

Jedním z modelů používaných v Somatic Experiencing je SIBAM. Akronym označuje pět složek zkušenosti:

S – Sensation
I – Image
B – Behavior
A – Affect
M – Meaning

V Levineově pojetí jsou tyto složky součástí zkušenosti a mohou být různým způsobem vzájemně propojeny. SIBAM je používán při sledování toho, které složky jsou v určité zkušenosti přítomné, jak se mění a jak spolu souvisejí. Odborná literatura popisující Somatické prožívání (SE) charakterizuje SIBAM jako model složek zpracování zkušenosti.

S – Sensation

Sensation označuje tělesné vjemy – například vnímání napětí, polohy těla, rovnováhy, teploty nebo vnitřních tělesných změn.

U člověka je možné na tyto vjemy přímo zaměřit pozornost a slovně je popsat.

U kočky tuto možnost nemáme.

Ve Feline Activities proto nelze tvrdit, co kočka subjektivně tělesně cítí. Lze zaznamenávat pouze pozorovatelné projevy, případně objektivně měřitelné fyziologické ukazatele, pokud jsou k dispozici.

I – Image

Image se v SIBAM vztahuje k obrazové a smyslové složce zkušenosti, například k mentálním obrazům, vzpomínkám nebo vjemům spojeným se zkušeností.

U člověka lze tuto složku zkoumat prostřednictvím jeho výpovědi.

U kočky není možné přímo zjistit obsah mentálních obrazů nebo vzpomínek. Ve Feline Activities proto tato složka nemůže být používána ve stejném významu jako při terapeutické práci s člověkem.

Lze pouze zaznamenat podnět nebo situační kontext, na který kočka reagovala, nikoli tvrdit, jaký mentální obraz tento podnět u ní vyvolal.

B – Behavior

Behavior představuje behaviorální složku zkušenosti – jednání, pohyb, gesta a další pozorovatelné projevy.

Právě tato část SIBAM je pro práci s kočkou nejpřístupnější.

Ve Feline Activities lze systematicky sledovat například:

• pohyb a změny polohy,
• orientaci těla,
• vzdálenost od člověka,
• přiblížení a vzdálení,
• exploraci,
• hru,
• využívání prostoru,
• kontakt a jeho přerušení,
• vokalizaci,
• grooming,
• odpočinek,
• obranné nebo vyhýbavé chování.

Interpretace musí vždy vycházet z etologie kočky a kontextu.

A – Affect

Affect označuje afektivní či emoční složku zkušenosti.

U člověka může být afekt popisován samotným klientem a současně pozorován prostřednictvím jeho projevů.

U kočky lze na možné afektivní stavy usuzovat nepřímo na základě kombinace behaviorálních, situačních a případně fyziologických údajů. Nelze je však přímo zjistit prostřednictvím subjektivní výpovědi.

Proto je nutné rozlišovat mezi:

pozorovaným chováním
a
interpretací možného afektivního stavu.

M – Meaning

Meaning představuje význam, který člověk své zkušenosti přikládá – její interpretaci, porozumění nebo kognitivní zpracování.

Právě zde je při přenosu SIBAM na práci s kočkou hranice zvlášť výrazná.

Nemáme přímý přístup k tomu, jaký význam kočka určité situaci přikládá.

Ve Feline Activities proto Meaning nelze zaznamenávat jako známý vnitřní obsah kočky. Lze sledovat, jak se její chování mění na základě předchozí zkušenosti a učení, ale není oprávněné z toho vytvářet lidský příběh o tom, „co si kočka myslí“.

SIBAM ve Feline Activities

Původní SIBAM byl vytvořen pro práci s lidskou zkušeností. Ve Feline Activities proto není přebírán mechanicky.

Je využíván jako inspirační struktura pro víceúrovňové pozorování, přičemž jednotlivé složky mají u člověka a kočky rozdílnou dostupnost.

U člověka lze pracovat s jeho:

Sensation – Image – Behavior – Affect – Meaning.

U kočky je nejspolehlivěji přímo dostupné především:

Behavior + situační kontext + případná objektivní fyziologická data.

O ostatních složkách lze uvažovat pouze v rozsahu, který dovolují současné poznatky o chování, kognici a afektivních stavech koček.

SIBAM a pozorování dvojice člověk–kočka

Ve Feline Activities může být SIBAM užitečný také proto, že připomíná, že společná situace není tvořena pouze chováním kočky.

Člověk má vlastní tělesné vjemy, emoce, představy, behaviorální reakce a interpretace situace.

Například:

Pozorování: Kočka se po příchodu další osoby vzdálila a vstoupila do úkrytu.

SIBAM člověka: Člověk může zaznamenat vlastní tělesné napětí (S), představu, že „kočka se bojí“ (I/M), tendenci ji přivolat nebo vyzvednout (B) a vlastní obavu (A).

Právě oddělení těchto vrstev může zabránit tomu, aby byla interpretace člověka zaměněna za pozorované chování kočky.

Ve Feline Activities proto může SIBAM sloužit nejen k strukturování pozorování, ale také k sebereflexi člověka.

Od pozorování k interpretaci

Základním metodickým pravidlem je postup:

pozorovat → popsat → zasadit do kontextu → teprve potom interpretovat.

Například:

Pozorování:
Kočka se přikrčila, přitáhla ocas k tělu a vzdálila se od člověka.

je něco jiného než:

Interpretace:
Kočka se cítila ohrožená.

A ještě jinou úrovní by bylo tvrzení:

Přisuzování významu:
Kočka si myslela, že jí člověk ublíží.

První výrok popisuje pozorovatelné chování. Druhý představuje odborně podloženou hypotézu o možném afektivním stavu, kterou je třeba hodnotit v kontextu. Třetí připisuje kočce konkrétní mentální obsah, pro který pozorovatel nemá přímý důkaz.

Toto rozlišení je jedním z důvodů, proč je SIBAM ve Feline Activities používán jako struktura podporující pozorování a reflexi, nikoli jako nástroj pro „čtení vnitřního světa“ kočky.

Současný stav evidence Somatic Experiencing

Somatic Experiencing je předmětem empirického výzkumu především v oblasti lidského traumatu.

Scoping review Kuhfuß et al. (2021) identifikoval 16 studií splňujících kritéria a konstatoval předběžné důkazy o pozitivních účincích SE na symptomy související s PTSD, zároveň však upozornil na potřebu dalších kvalitních randomizovaných kontrolovaných studií.

Existují také jednotlivé randomizované kontrolované studie. Evidence proto není nulová, ale současně není vhodné Somatic Experiencing prezentovat jako univerzálně potvrzený model regulace nebo traumatu.

Výzkum účinnosti Somatic Experiencing u lidí navíc není důkazem validity SIBAM jako evaluačního nástroje pro kočky.

Vymezení použití ve Feline Activities

Somatic Experiencing a SIBAM ve Feline Activities:

nepředstavují psychoterapii kočky,
nejsou veterinární ani behaviorální diagnostickou metodou,
neumožňují přímo zjistit subjektivní zkušenost kočky,
nenahrazují etologické pozorování
a nejsou validovaným nástrojem pro hodnocení welfare koček.

SIBAM je ve Feline Activities využíván jako metodicky adaptovaný rámec pro strukturování pozorování, oddělování pozorovatelných skutečností od interpretace a podporu sebereflexe člověka.

Jeho využití musí být vždy propojeno s poznatky etologie, welfare a behaviorální vědy koček.

Vybrané odborné zdroje

LEVINE, Peter A. Waking the Tiger: Healing Trauma. Berkeley: North Atlantic Books, 1997.

LEVINE, Peter A. In an Unspoken Voice: How the Body Releases Trauma and Restores Goodness. Berkeley: North Atlantic Books, 2010.

KUHFUß, Marie; MALLESON, Annika; et al. Somatic experiencing – effectiveness and key factors of a body-oriented trauma therapy: a scoping literature review. European Journal of Psychotraumatology. 2021, 12(1), 1929023.