Styly kočičí hry

• Lov ze skrýše – Hunting from cover

Kočka využívá úkryt, ze kterého sleduje pohybující se objekt a následně na něj může vyrazit. Aktivita využívá prvky pozorování, číhání a rychlého výpadu.

• Hra pod kobercem nebo látkou – Under-cover play

Pohybující se objekt je částečně nebo úplně skrytý pod kobercem, dekou nebo jiným vhodným materiálem. Kočka reaguje na pohyb, který může pouze částečně pozorovat, a snaží se jej lokalizovat nebo zachytit.

• Číhání a sledování – Stalking play

Kočka se před útokem soustředí na pohybující se objekt, sleduje jeho dráhu a postupně se k němu přibližuje. Pohyb může být velmi pomalý a téměř nepozorovatelný.

• Přepadnutí – Pounce play

Po fázi sledování nebo číhání kočka prudce vyrazí směrem k objektu a pokusí se jej zasáhnout nebo zachytit. Může jít o krátký skok, výpad nebo prudké vyběhnutí ze skrýše.

• Pronásledování – Chase play

Kočka sleduje a pronásleduje rychle se pohybující objekt. Aktivita může zahrnovat běh, změny směru, skoky nebo krátké zastavení před dalším výpadem.

• Hra s udicí – Wand play

Udice umožňuje člověku pohybovat objektem způsobem, který kočce nabízí různé možnosti reakce – sledování, číhání, pronásledování, výpad i zachycení. Rychlost a směr pohybu lze přizpůsobit konkrétní kočce.

• Soustředěná hra – Focused play

Kočka zůstává dlouhodobě zaměřena na jeden objekt. Může jej pozorovat, sledovat drobné pohyby, připravovat se k výpadu nebo reagovat pouze malými pohyby těla.

• Zachycení a manipulace s „kořistí“ – Capture and manipulation

Kočka objekt zachytí tlapkami nebo tlamou a dále s ním manipuluje. Může jej držet, přitahovat k sobě, kopat zadními končetinami nebo měnit jeho polohu.

• Hra s objektem – Object play

Kočka samostatně nebo v interakci s člověkem manipuluje s neživým objektem. Objekt může posouvat, převracet, chytat, přidržovat nebo sledovat jeho pohyb.

• Klidová nebo „líná“ hra – Low-movement play

Hra nemusí vždy znamenat běhání a skákání. Některé kočky preferují aktivitu vleže nebo vsedě, kdy sledují objekt, pohybují tlapkou, krátce útočí nebo manipulují s hračkou s minimálním pohybem celého těla.

Nízká pohybová aktivita proto sama o sobě neznamená, že si kočka nehraje nebo že hra nemá význam.

• Fyzická a reciproční hra – Physical and reciprocal play

Kočka při této formě hry vstupuje do vzájemné tělesné interakce s jiným zvířetem, nejčastěji s další kočkou, ale za určitých okolností také se psem. Interakce může zahrnovat vzájemné pronásledování, zápasení, převalování, doteky tlapkami, skoky nebo krátké přerušení a opětovné zahájení hry.

Typickým znakem je reciprocita – oba účastníci se do interakce aktivně zapojují a jejich chování se vzájemně ovlivňuje. Hra může opakovaně přecházet mezi jednotlivými rolemi a nemusí mít podobu jednoznačné dominance jednoho účastníka.

U koček je fyzická hra významnou součástí sociálního a behaviorálního repertoáru, zejména v raném vývoji. Její podoba a intenzita se však mění s věkem, zkušenostmi, individuálními charakteristikami a vztahem mezi zvířaty.

V rámci teorie primárních afektivních procesů Jaaka Pankseppa je PLAY jedním ze základních systémů souvisejících s motivací ke hře a sociální interakci.